aneb Tajemství přítomného okamžiku         (Web je optimalizován pro prohlížeč Opera, Chrome)

Jsi to, co jíš ...

Dovoluji si pouze přímý odkaz na úžasné spřátelené stránky Freshness, kde se dozvíte samozřejmě mnoho zajímavých, vyčerpávajících a konkrétních informaci nejen o těchto zobrazených potravinách ...
<a href="http://www.freshness.cz/page/ovoce-zelenina"/>Ovoce - Více info  naleznete zde</a>

<a href="http://www.freshness.cz/page/ovoce-zelenina"/>Ovoce - Více info naleznete zde</a>

Tabulka obsahující pestrou paletu ovoce

Jablko je právem považováno za krále domácího ovoce

„Jedno jablko denně a není potřeba lékaře“ (staroanglické přísloví „an apple a day keeps the doctor away"), stále nepozbylo své platnosti. Alespoň si to myslí např. vědečtí pracovníci z Kalifornské univerzity v Davisu.
Každý rok se na světě urodí více než 40 milionů tun jablek, což je čtvrté největší množství mezi pěstovanými ovocnými druhy. Více se sklidí jen hroznového vína, pomerančů a banánů.
Ve složení jablka vynikají jen sacharidy, kterých je ve 100 g dužiny 13 %. Tvoří je především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře glukóza a sacharóza. Jablko dále obsahuje velmi málo proteinů a tuků, z vitaminů jen vitamin C a E a z minerálů malé množství draslíku a železa. Tělu dodává celkově 59 kcal na 100 g.
Sacharid pektin se ve střevech nevstřebává, ale tvoří větší část nerozpustné rostlinné vlákniny, které se v jablku nachází (2,7 g/100 g). Díky tomu, že je tato látka obsažena ve slupce jen v malém množství, je možné jablko oloupat, aniž by se nějak výrazně snížil jeho léčebný účinek. Pektin ve střevech zachycuje vodu a různé odpadní látky a podporuje vylučování toxinů se stolicí.
Obsah organických kyselin se pohybuje podle odrůdy od 1 do 1,5 %. Převládá kyselina jablečná, ale přítomná je i kyselina citronová, jantarová, mléčná a salicylová. Stejně jako u citrusových plodů mají tyto organické kyseliny alkalizující (antacidní) účinek v krvi a tkáních. Obnovují také střevní flóru a brání kvašení ve střevech.
Jablko je po kdouli nejbohatším ovocem na taniny, látky, které mají stahující a protizánětlivé účinky.
Flavonoidy jsou skupinou fytochemikálií, které zabraňují oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (látky, které přenášejí cholesterol v krvi). Tím brání organismus před ukládáním cholesterolu ve stěnách cév a zastavují rozvoj arteriosklerózy (tvrdnutí a zužování arterií). Jablka obsahují též různé flavonoidy, z nichž je nejúčinnější a nejdůležitější kvercetin, na který je jablko spolu s cibulí ze všech potravin nejbohatší.
Účinky boru, tohoto málo známého minerálu na lidské tělo se stále zkoumají. Vědci se domnívají, že bor pravděpodobně ulehčuje absorpci vápníku a hořčíku, čímž se zřejmě podílí na prevenci osteoporózy. Jablka jsou na tuto látku ze všech druhů ovoce nejbohatší.
 
 
Výše uvedené látky jsou částečně odpovědné za mnoho léčivých vlastností, jež toto prosté, leč výjimečné ovoce má. Jablko je antidiaroické (působí proti průjmu), laxativní (projímavé), diuretické (močopudné), depurativní (čistí krev), hypolipidemické (snižuje hladinu tuků v krvi), choleretické (zvyšuje tvorbu žluče), zklidňuje nervovou soustavu a má alkalizující a antioxidační účinky. Každodenní konzumace jablek prospívá jak zdravým, tak nemocným.
Pektin v jablkách vstřebává a likviduje toxiny vytvořené bakteriemi zapříčiňujícími gastroenteritidu a kolitidu. Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její zánět a organické kyseliny ničí mikroby a obnovují normální bakteriální flóru ve střevech. Při průjmu je možné jíst stravu složenou jen z jablek, a to buď pečených, vařených nebo ve formě jablečné přesnídávky.
Jablka přímo ovlivňují peristaltiku střev a upravují jejich funkci, a to jak při průjmu, tak při zácpě. Jedno nebo dvě jablka k snídani nalačno pomohou překonat střevní hypotonii, která je nejčastější příčinou zácpy.
Konzumace jablek pomáhá při léčení chronického kožního ekzému, který je způsobený nevyloučenými odpadními látkami metabolismu.
Výzkumy v Japonsku, kde strava obsahuje velké množství soli, ukázaly, že ti, kdo pravidelně jedí jablka, mají nižší krevní tlak než zbytek populace. Jablka totiž neobsahují téměř žádný sodík a jsou bohatá na draslík.
Jelikož jablečný pektin ve střevech absorbuje žlučové soli, z nichž tělo vyrábí cholesterol, snižuje každodenní konzumace dvou až tří jablek jeho hladinu v krvi.
Díky vysokému obsahu flavonoidů, hlavně kvercetinu, jablka zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a jejich následnému zužování. Též snižují přilnavost krevních destiček, čímž pomáhají předcházet tvoření krevních sraženin. Pravidelnou konzumací jablek lze rovněž předcházet zužování koronárních arterií, a tedy i infarktu myokardu.
Výzkum s laboratorními zvířaty na univerzitě v Toulouse (Francie) ukázal, že jablka mají choleretický účinek (zvyšují produkci žluče v játrech), ulehčují funkci jater a snižují pravděpodobnost vytváření žlučových kamenů. Proto se jablka doporučují lidem s vysokým rizikem cholelitiázy (hlavně ženám mezi 40. a 50. rokem věku, které mají více než dvě děti) a těm, kdo se zotavují po operaci.
Diabetici snášejí jablka velmi dobře ze dvou důvodů: Podstatnou část jejich cukrů tvoří fruktóza, k jejímuž metabolismu není třeba inzulin. Pektin zpomaluje uvolňování cukrů do krevního řečiště.
Výzkumy s laboratorními zvířaty prováděné v Japonsku ukázaly, že jablečný pektin může zabránit růstu rakovinného nádoru tlustého střeva. Proto se konzumace jablek doporučuje lidem s vysokým rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, jakož i těm, kteří již podstupují léčbu nebo mají za sebou úspěšnou operaci a chtějí předejít recidivě.
<a href="http://www.freshness.cz/page/ovoce-zelenina">Zelenina - Více info  naleznete zde</a>

<a href="http://www.freshness.cz/page/ovoce-zelenina">Zelenina - Více info naleznete zde</a>

Tabulka obsahující pestrou paletu zeleniny

Mrkev pochází z jižní Asie

z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu. V současné době se nejvíce pěstuje v Evropě, Asii a Severní Americe. Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i u nás.Mrkev obsahuje především provitamin A, karoten, který doopravdy může pomoci s problémy zraku. Je zásadotvorná, což je pro náš organismus často trpící překyselením obzvlášť důležité.
Na rozdíl od většiny přírodních potravin je ale mrkev zdravější vařená než syrová. Syrová mrkev má totiž dosti tuhé buněčné stěny, ze kterých tělo dokáže přeměnit na vitamin A jen 25 % beta-karotenu. Při vaření mrkve se stěny buněk narušují, a pokud vařenou mrkev podáváme jako součást jídla obsahujícího tuk, dokáže tělo vstřebat víc než polovinu beta-karotenu.
O mrkvi je známo, že může obsahovat jedovaté látky; nedávno se při běžném testování v některých mrkvích našla nepřijatelně vysoká hladina organofosfátových pesticidů (na hubení mšice mrkvové). Pokud ale mrkev oškrábeme a odkrojíme horní část, zbavíme se prakticky všech zbytků těchto látek.
Vážení a milí návštěvníci, tyto stránky jsou živé a v nepřetržité výstavbě. Rubriky se doplňují, pravidelně a průběžně aktualizují. Moc rád se tu s vámi dělím o tajemství pohodového života v tomto přítomném okamžiku. A pokud jste i vy při sledování videa nebo četbě knihy, příspěvků, poslechu meditační hudby, či jen prohlídce autentických fotografií, zaznamenali hluboký vnitřní klid, objevili svůj nový životní prostor, stránky splnily svůj účel ... Právě jste zřejmě prošli jednou z mnoha bran tohoto světa pomíjivých forem. Nahlédli jste do světa neprojeveného čistého vědomí. Touto branou může být také ticho, stav bez myšlení, ale především -
 

tento přítomný okamžik

 
 
just for you and this moment - made by jan buka © 2008
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one